motto: "bez háčků a bez čárek, je mobilní pisálek"

21.7.12

10 otázek pro ... @mipol

Amatérský reportér na jedné straně, profesionál na druhé. Jsem moc rád, že se mi do 10 otázek pro ... podařilo získat hosta, který díky své profesi každodenně vstupuje do našich životů. Hlavně v severomoravském kraji, jej můžete denně vidět na televizní obrazovce. My ostatní jej občas zahlédneme ve zpravodajství z krajů na programu ČT24. Nejen informacemi o své práci, ale také svými tweety, vstupuje do našich #timeline na Twitteru.


1.) Ahoj, jsem rád, že jsi přijal pozvání k rozhovoru. Aspoň budu moci do svého portfolia uvést, ... ten, který dělal rozhovor s televizním reportérem ... :) Ale pro začátek nám prozraď něco o sobě: Jméno, věk, odkud pocházíš a kde právě bydlíš. :)
Ahoj, jsem celkem zaskočen, myslel jsem, že se budu v tomto rozhovoru ptát já. Na opačný postup nejsem vůbec zvyklý :-).

Ale vážně. Dostal jsem jméno Michal Polášek a před několika týdny jsem už dosáhl Kristových let. Největší část života jsem prožil v Kopřivnici, na dohled od tamní známé automobilky. I když toto město silně poznamenala socialistická výstavba a pro mnohé je spíše synonymem pro nevzhledný slepenec paneláků, stále se tam rád vracím. Ono to navíc není až takový problém, protože už asi 5 let bydlím jen pár kilometrů nedaleko v Novém Jičíně. To je zase pro změnu město historické, i tam ale bydlím na sídlišti. No, člověk si moc vybírat nemůže.

2.) Vidíš, aspoň si vyzkoušíš druhou stranu "mikrofonu". :) Jsem rád, když slyším někoho hezky vyprávět o svém rodném městě, i kdyby mělo být sebeošklivější. Tím nechci říct, že Kopřivnice je ošklivé město. Ale já jej pamatuji, právě z té doby socialistické výstavby, kdy, když se řeklo Tatra, každý okamžitě věděl - Kopřivnice. Dnes tomu už tak bohužel není. Tak, otřeme slzy a teď nám pověz, jak se člověk dostane k práci v televizi, respektive televiznímu zpravodajství?
To byla věc čisté náhody. Nikdy předtím mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohl skončit v nějaké televizi, i když jako vedlejší specializaci jsem vystudoval ekonomickou žurnalistiku. Pár měsíců po škole jsem dělal dva konkurzy na redaktory - jeden do krajské redakce celostátních novin, druhý do místní televize. Dostal jsem se na obě místa a i když to možná vypadá s odstupem divně, nakonec jsem si zvolil televizi. Téměř 6 let pak bylo mým pracovištěm novojičínské studio místní televize. Až na výjimky krásné období, do práce to bylo kousek, točili jsme sice často nepříliš podstatné věci, ale bavilo mě to.

Předloni na podzim jsem si ale řekl dost a začal hledat novou práci. Byl jsem rozhodnutý nechat televize a konečně přejít do "printu". Takže když mi zavolal člověk z ČT Ostrava, že hledají už zaběhaného redaktora, zprvu jsem silně zvažoval. Nakonec se ale příslib práce v novinách rozplynul, takže jsem na ČT kývnul. No a ono je to už přes rok a až na nepříjemné dojíždění si prakticky nemůžu na nic podstatného stěžovat. Jsou sice chvíle, kdy člověku nezbývá než obrátit oči v sloup a myslet si všechno možné, ale v málokterém zaměstnání to je jinak.

3.) Je důležité, pro práci redaktora, ať televizního, nebo novinového, studium žurnalistiky?
Podle mého názoru na tom až tolik nezáleží. Hlavní je spíše talent a cit. Samozřejmě by měl novinář znát samotné základy práce a dodržovat zásady psaní nebo natáčení, ale to jsou věci, které nutně nemusí získat ve škole. Znám spoustu kolegů, kteří žádné novinářské vzdělání nemají a přitom jsou výbornými redaktory.

4.) Čím jsi chtěl být jako kluk?
Že bych měl jako dítě nějaký sen být tím a tím, tak to určitě ne. V podstatě jsem neměl představu ani po vystudování střední školy. Určitě jsem ale nechtěl skončit někde u nějaké monotónní práce v kanceláři. Jako Blíženec mám rád změny, novinky, když se někde něco děje. Novinařina mi proto sedí i kvůli tomu, že každý den je jiný, každý den musí člověk přemýšlet, jak danou událost nebo problém podat a zpracovat. Často to není jednoduché, ale jen máloco na světě jednoduché skutečně je.

5.) Nedávno jsem v rozhlase poslouchal rozhovor, shodou okolností, s televizní reportérkou. Zaujala mne pasáž o získávání informací. Z tebe žádné zdroje loudit nebudu, ale zeptám se, využíváš pro svou práci informace ze sociálních sítí?
Částečně ano a je pravda, že jsem už pár reportáží na základě informací ze sociálních sítí natočil. Nebylo jich ale moc, spíše jenom jednotky a prakticky jen z jediného oboru, o který se zajímám, a tím je doprava. Sleduju několik specializovaných diskusních fór a občas se tam objeví zajímavý tip. Klasické sociální sítě jako Twitter, Google+ nebo mnou spíše trpěný Facebook sice používám taky, ale primárně pro vlastní potřebu jakéhosi všeobecného přehledu. Námětů pro natáčení se tam zatím moc neobjevilo, částečně i kvůli tomu, že v "mém" regionu, který mám na starosti, zajímavé zdroje na sociálních sítích prakticky nejsou.

6.) Necháme stranou pracovní povinnosti a zjistíme něco ze tvého soukromí. :) Co tě baví, o co se zajímáš?
Teď bych měl asi jako správný novinář říct, že zhruba všechno, abych měl nějaký všeobecný přehled. No tak neříkám, že mě aktuální dění nezajímá, ale většinou to beru jako takový "cvrkot", který až na výjimky příliš podstatný není. Takže co mě tedy drží déle. Už od školních let mě baví historie první poloviny 20 století, ponejvíce období 2. světové války a let jí předcházejících. Sice už mám na četbu málo času, ale stále je co objevovat. Když jsem jezdíval 6 let vlakem do Prahy, tak mě nakazila železnice. Rušení vozů se stahovacími okny považuji za kardinální chybu :). K tomu se pak přidala historie stavby dálnic. To, že se často věnuji ve svých reportážích silnicím, skutečně není náhoda. A pak už jen telegraficky - občas se pokouším fotit a čas od času si s přítelkyní dojdeme pro nějakou kešku. No a nemůžu zapomenout internet, kvůli kterému to interview tady vedeme, samozřejmě.

7.) Když jsi "nakousl" ty silnice, před nedávnem jsi na svém Twitteru uvedl, že jsi testoval nejhorší díry na českých silnicích, v rámci projektu Výmoly 2012. Jsi aktivním účastníkem tohoto projektu a ničil jsi svoje auto nebo služební?
Projektu fandím, ale neúčastním se jej aktivně. Asi třikrát jsem však o něm něco málo natočil. Při výjezdech na reportáže bohužel není čas se zabývat focením či mapováním děr. Dodal jsem tuším jednu nebo dvě díry, které jsem vyfotil při procházce, jinak nic. Čekám, až server představí aplikaci pro Android. Prý je to otázka blízké doby, nechme se překvapit. Co se týče "ničení" vlastního auta, tak to jsem dříve čas od času prováděl při mapování tras pro Waze. Fajn služba, ale kvůli nedostatku času na správcovství jsem ji opustil a teď se spoléhám výhradně na Google Navigaci.

8.) Jak je vidět, jsi velký fanoušek Google a jeho zařízení. Jsi taky takový ten "domácí kutil", co neustále zkouší v Android telefonu nové ROMky, další nadstavby a aplikace?
ROMky raději nezkouším, mobil totiž skutečně používám i na časté telefonování a příjem, takže si jej nechci moc rozhasit :). Spoléhám spíše na oficiální aktualizace. Momentálně čekám na to, až HTC uvolní Android 4.0 ICS pro mé Desire HD. Ale s aplikacemi si hraju celkem rád jak na mobilu, tak i tabletu. Mám jich v obou zařízeních v průměru dost přes 100. Nepatřím ale mezi ty, kteří hned instalují cokoliv, co jim momentálně přijde zajímavé. Tak jako u jiných věcí rozvažuju, sbírám informace a názory. Ne každá aplikace je totiž důvěryhodná.

9.) To by mě tedy zajímalo, jaké aplikace používá televizní redaktor? No a taky, jsou prázdniny, dovolená domácí, nebo zahraniční?
Nic speciálního to není. Novinář samozřejmě potřebuje něco na psaní. Takže když jedeme z natáčení, tak si píšu kostru reportáže na tabletu v Evernote. Pořídil jsem si kvůli tomu Asus Transformer Pad s klávesnicí, kdybych to měl ťukat na displej, tak bych asi nic nenapsal. V práci pak přes WiFi text sesynchronizuji s cloudem a můžu v psaní pokračovat na stolním počítači. Až bude plnohodnotná offline aplikace Google Docs pro Android, odpadne mi ještě kopírování textu z Evernote a bude to dokonalé. Google Docs si navíc neumím vynachválit, když se potřebuju podívat na něco do svých starých reportáží, nemusím je složitě shánět přes rešeršní oddělení, ale mám je před sebou hned.

Dovolená bude zahraniční. Nic moc extra a nic moc daleko, jsem spíše cestovatel po mapě :). V Tatrách budeme testovat novou turistickou navigaci, už se těším na tamní lov kešek.

10.) Vždy, když se přiblíží poslední otázka, začíná být rozhovor nejzajímavější. Ale nedá se nic dělat. Takže - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říct a na co jsem se nezeptal?
Třeba na to, proč mi tak dlouho trvá odpovědět. Částečně nedostatek času, částečně skleróza, částečně nedostatek nějaké vhodné myšlenky. Takže nechme spoustu věcí nevyřčených, stejně se nemůžu moc rozepisovat, protože mám v době psaní této odpovědi večerní a noční pohotovost pro celý Moravskoslezský kraj, čili se nemůžu věnovat dlouhotrvajícím činnostem :). Tak závěrem jenom jediné heslo dne: nic se nejí tak horké, jak to v televizi často servírují :).

Posílám asi rok staré foto z reportáže točené na nádraží v Ostravě-Svinově. RegioJet included :).

Děkuji za rozhovor

Předchozí rozhovory zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat