motto: "bez háčků a bez čárek, je mobilní pisálek"

29.10.12

10 otázek pro ... @Ralfeek

Vždy mám radost, když se mi k rozhovoru podaří získat zahraničního hosta. Ale? Kdo z nás považuje Slovensko za zahraničí? Nejen rozdíl v platební měně nám naznačuje, že Slovensko už dávno s námi netvoří jeden celek. Na druhou stranu, je to jedna z mála zahraničních destinací, kde jsem schopen se domluvit.  Jako dítě jsem několikrát pobýval v Popradu, Tatranské Lomnici a okolí, Lučenci. Konec vzpomínek, současnost je trochu jiná, ale stejně mám radost z každého Slováka, který se stane mým přítelem na Twitteru. Tak, jako tomu je s Matúšem.


1.) Ahoj, vítám tě u 10 otázek pro ... a přejdeme rovnou k věci. Nejprve tě poprosím, představ se čtenářům. Jak se jmenuješ, odkud jsi, kolik ti je, atd ... :)
Ahoj, ďakujem za pozvanie. Ešte nikto so mnou nerobil rozhovor, takže som celkom nervózny :) ale aj potešený. Volám sa Matúš Dudík a som z kopaničiarskeho kraja z mesta Myjava. Kúsok od moravských hraníc. Na Zemi sa potulujem niečo cez 35 rokov a ešte mám v pláne sa tu nejakú dobu tmoliť a zavadzať. Pracujem v maloobchode a predávam elektroniku. Som chronický single a tak trochu pôžitkár.

2.) Jsem vždy mile překvapen, když hned po první otázce, se přede mnou začne rýsovat postava, kterou znám z Twitteru, v úplně jiném světle. :) Jak ses dostal k Twitteru?
Účet som si založil niekedy v roku 2009, po tom čo som videl na niektorých stránkach naň odkazy. Krútiac neveriacky hlavou, čo to je za blbosť, som to zavrhol a až po nejakom roku, dvoch som sa na to znovu pozrel. Sadol som si k tomu a reku nevzdám sa, kým tomu neprídem na kĺb. Pomaly som si pridával ľudí a zisťoval, čo za službu to vlastne je. Teraz som spokojným užívatelom a twitter sa pre mňa stal sociálnou službou no.1.

2a.) A jak jsi na tom s dalšími soc. sítěmi?
Samozrejme facebook. Nech si kto chce čo chce vypráva, mám ho rád, už len kôli tomu, že mi uľahčuje komunikáciu so vzdialenými, zaneprázdnenými ľudmi. V poslednej dobe sledujem, hlavne na twittri odpor k FB, ale príde mi to ako taká módna vlna. Najskôr bolo IN mať FB, teraz je to OUT. Ako v bulvárnych časopisoch. Príde mi to tak trochu úbohé.
Ďalej je tu G+, ktorý je krížencom twitteru a FB a je taký, aký si ho urobíš. Hlasy akože je G+ mestom duchov vo mne vyvolávajú len úsmev. Ja ho mám taký počítačovomobilnoscifimačací :)
Trochu som aj na Pintereste, ale nejako ma to nechytilo. Občas tam nakuknem a pinnem si obrázok do albumu.
A to je asi všetko. Spomínam si, že tu bol pokus s menom Diaspora, ale to mi pripomínalo G+ a tak bolo jasné, kto v tejto vojne zvíťazí.

3.) Prodáváš elektro, sleduješ tedy trendy v oblasti mobilních telefonů a moderních technologií? Pomáhají ti v tom i sociální sítě?
Tak určite. Trh s telefónnmi sledujem od vtedy ako sa stali dostupnými pre obyčajných smrtelníkov a neboli už len výsadou top menežérov. Bavia ma, len prišli sme do doby, kedy sú všetky ako jeden a len sa naťahujeme s patentami. Je to škoda. Kedysi boli telefóny veľké, malé, guľaté, zelené, skrátka fantázii sa mädze nekládli. Človek mohol byť ozaj originálny, keď zohnal nejaký zaujímavý model.
Vďaka twitteru a G+ mám neustále prehľad čo sa deje a keď natrafím časom na nejaký článok v novinách, len sa pousmejem, že to už je dosť staré info :) milujem tu rýchlosť, akou sa šíria informácie na sociálnych sieťach.

4.) Ano, to byla doba, kdy "každý" měl N5110, ale každá byla jiná. Počet barevných a grafických variant výměnných krytů se ani nedal spočítat. Dnes, když mají dva lidi stejný telefon, poznají si snad jen podle instalovaných app a vyzváněcích melodií. Popiš nám svoji mobilní historii. :)
Jednoduchšie ako tu menovať každý telefón, asi bude pozrieť sa na ne, na moju históriu. Tu je link.

5.) Pěkná sbírka. Podle posledního obrázku hádám, že jsi skončil u BB9780. Co tě vůbec nejvíc zaujalo na telefonech BB a proč je používáš?
Žiaľ posledné dva obrázky mali byť naopak a posledným mal byť HTC Desire Z :) BB som používal len zopár mesiacov a musím skonštatovať, že nič moc. Akože po stránke hardweru je to mašina, ale ten ich operačný systém a previazanie na BIS, bez neho nejde ani FB ani twitter, je hrôza.
Rýchlo som zutekal naspäť k Androidu, ale podmienka bola hardwerová klávesnica, takže do úvahy pripadalo len Zetko. Je veľká škoda, že mobilov s takouto konštrukciou, je tak malý výber. Mám dojem, že teraz sa tej úlohy zhostil pre zmenu Samsung, kedže HTC oznámilo, že takýto model už neplánuje.

5a.) Znamená to, že na mobilu preferuješ hw klávesnici?
Nie bezpodmienečne. Len doteraz som nenarazil na takú, na ktorej by som nerobil viac preklepov ako slov. Jediná soft klávesnica, čo sa mi ozaj páči a funguje, je na iOS zariadeniach. Preto aj môj ďalší mobil bude iPhone. Je ti jasné, že sme dospeli do bodu, kedy veľa ľudí skončí s čítaním tohto rozhovoru ;)

6.) Jsi tedy vášnivý uživatel mobilních telefonů, co desktop, NB, programování, kódování, atd ... Vše co se točí kolem počítačů, internetu ...?
Na tomto poli som len zanietený fanúšik, moderne označované ako geek :) Od malička milujem svet počítačov. Začínal som na Didaltiku Gama, kde boli aj prvé a posledné pokusy o programovanie. Na to som nemal nejaké vlohy, nič sa na mňa nelepilo, tak som ostal len klasickým hráčom, opravovačom a ladičom počítačov :) Je až neskutočné, čo dokáže BFU (běžný Franta uživatel) s kompom urobiť. Ale baví ma to po nich lepiť a keď im to odovzdáš hotové a funkčné, si pre nich ako hrdina z mýtov a povestí.
Aby som sa vrátil k železu, tak neskôr prišlo Pentium 120MHz, potom nejaká 400ka, nasledoval Celeron 800ka. Keď výkon už nestíhal, tak som si kúpil notebook HP, ktorý už mám päť rokov a stále je ešte funkčný kus. S win7 chytil druhý dych, aj keď pri flashi sa trochu zadýchava.
Popri tom som mal netbook Asus, ktorý som neskôr vymenil za iPad 2, s ktorým som nadmieru spokojný.
Samozrejme nemôžem opomenúť herné konzoly ps one a neskôr kúpenú ps2, na ktorej hrávam doteraz. Z prenosných konzol som vlastníkom nintenda DS, ktoré mi po čase zabavil otec, tak som si musel tento rok kúpiť nintendo 3DS.

6a.) Co herní mobily - Nokia NGage, Sony Xperia Play? Nebo vůbec mobilní hry, zasáhly tě, jsi jejich fanoušek?
Tu je to práve naopak. Som odporcom hrania na mobiloch. Ešte keď boli tlačítka sa to dalo, ale teraz? Máš display, na ktorom by si si mal vychutnávať hru, ale miesto toho ti tam lietajú prsty a snažia sa čo najviac ten display upatlat. Celé je to kontraproduktívne. Nemám rád veci "všetko v jednom". Ale aby som len nehejtoval, mám v mobile jednu hru, ktorou zabíjam čas, keď na niečo čakám. Bubbles - klasická šprngačka do rovnakých farieb. A dokonca som si ju aj zakúpil :) lebo ma vytáčali reklamy.

7.) Ještě bych se vrátil k úvodní otázce, jestli ti to nebude vadit. Představ nám trochu svoje město. Kdyby se někdo ze čtenářů rozhodl navštívit Myjavu, kam by jsi ho pozval, jaké zajímavosti stojí za to navštívit?
Najlepší čas na navštívenie mesta Myjava je v prostriedku júna, keď sa konajú Medzinárodné folklórne slávnosti. Trvá to 3 dni a všade kde sa človek pohne naráža na tradície. Je to pekné a veľmi navštevované podujatie. Vrelo každého pozývam. Nechýba spev, hudba a pravá kopaničiarska slivovica :)
Inak je tu krásne po celý rok. Myjava leží v doline oblkopená kopcami. Je tu veľa zelene a príjemní ľudia. Skrátka ideálne malomesto na celý život. Hneď vedľa je Stará Myjava kde je možnosť v lete kúpania, je tam veľké jazero a v zime možnosť lyžovania aj s vlekom pre vývoz hore kopcom. Myjavu milujem a nemienim opustiť, ale človek nikdy nevie, že? :)

8.) Když bydlíš, téměř, na česko-slovenské hranici, napadlo tě někdy pracovat v ČR? Mnoho lidí ze Slovenska, jezdí do ČR za prací.
Od vyjdenia zo školy som v jednom a tom istom zamestaní. Už je tomu 17 rokov. Nie som typický príklad neustále migrujúceho zamestnanca. Možno mám aj šťastie na zamestnávateľov. Viac menej som spokojný s tým čo mám. Aj keď hneď po škole som bol za prácou aj na Morave, vtedy tam kdesi okolo Veselí nad Moravou vyrábali bicykle, ale keď sa naskytla práca v mojom meste, tak som neváhal.

8a.) Takže ptát se, jestli bys za prací vyjel do světa, je asi zbytečné, že? :)
Keby to bolo ozaj nevyhnutné, tak asi hej. Ale, že by som cielene sa teraz rozhodol, určite nie :) Som domased

9.) Plány do budoucnosti?
Budúcnosť je hmla a fantázia. Nezaoberám sa ňou. Žijem a rozhodujem sa podľa momentálne nevýhodnejších podmienok.

9a.) Tak jinak. Rodina bude? Cesta kolem světa? Nobelova cena za cokoli? :)
Deti moc nemusím, maximálne tak na pár minút a potom vrátiť, takže rodinný typ asi nebudem. Pravidelne stávkujem, takže na cestu okolo sveta sa fakt teším a čo sa týka Nobelovky, tak tú už dávno mám v paralelnom vesmíre.

10.) Otázky jsou vyčerpány, děkuji ti, že jsi přijal pozvání a vydržel až do konce. A na závěr - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říct a na co jsem se nezeptal?
Ja ďakujem za pozvanie, bolo mi cťou. Nie je čo viac na mňa prezrádzať, ostané nech už si ľudia poskladajú z mojich tweetov, verím tomu, že by si na mne zgustol kdejaký psychiater. Pac a pusu priatelia :) stay tuned

Předchozí rozhovory zde.

22.10.12

10 otázek pro ... @MartinTesar

Po každém uskutečněném rozhovoru, si odškrtnu další zajímavou profesi, se kterou jsem se díky 10 otázek pro ... setkal a mohl s ní seznámit i čtenáře. V poslední době se mi daří nabízet vám rozhovory s lidmi, kteří svojí profesí jsou mému srdci hodně blízcí. Ať už tím, že se pohybují v prostředí, které znám, nebo jsem měl možnost si jejich profesi vyzkoušet, zažít ji tzv., na vlastní kůži. Dnešní host, je mi svoji profesí hodně blízký. Už právě proto, že jsem to co Martin, dělal 13 let. Už nebudu více zdržovat, vítejte ve světě zdravotnického záchranáře, taťky a majitele ..., ale to až na konci. :)


1.) Ahoj, dovol, abych tě přivítal v 10 otázek pro ... a poděkoval ti, že jsi přijal pozvání. Nebudeme to dlouho zdržovat, poprosím tě, představ se čtenářům.
Ahoj čtenáři, ahoj Jiří, děkuji za pozvání do tohoto projektu, je mi ctí a potěšením. Jo, tak asi takhle bych to řekl na pódiu před tisíci lidmi, protože takhle se totiž cítím, když mám v tomhle super projektu taky "účinkovat". Tréma jak noha... Ale mám se představit, tak do toho.
Svůj nick na Twitteru jsem vymýšlel a vymýšlel, napadaly mě samé žbéroviny, no a tak jsem nakonec zvolil svoje pravé jméno a bylo to. Takže, jak se jmenuji, všichni víte. Tedy, původně jsem měl být Lucinka, ale protože jsem měl po narození "něco navíc", dali mi naši jméno Martin. Jsem ostravský rodák, jsem tady doma už 42 let a vypadá to, že tomu tak bude dál. Ostravskou krev mám ale míchanou krví z Vysočiny, kam se vždy moc rád vracím, takže mám vlastně domovy dva. Tím druhým je Havlíčkův Brod.

2.) Všichni, kteří tě na Twitteru sledují, vědí, že jsi zdravotnický záchranář. Jak ses k této práci dostal?
Na Twitteru si lidé do BIO udávají Copywriter, PR manager atd., tak jsem na sebe prásknul svou profesi. Ale už tam není, stačilo. Zůstalo jen, že "Kdo mě zná, ten ví..." Takže, kdo mě zná, ten ví, že... Historie mého působení u záchranky zasahuje až do mého dětství. Pamatuji si, že jsem v cca šesti letech kreslil sanitky a taky vrtulník s červeným křížem a modrými majáky, i když tehdy letecká záchranka u nás ještě neexistovala. Bylo to z velké části proto, že moje maminka byla vrchní sestrou na ARO v tehdejším ostravském MÚNZu (Městský Ústav Národního Zdraví), dnešní Městské nemocnici, a já měl k téhle profesi blízko. Chtěl jsem ale být taky popelář, bagrista a dokonce učitel v hudební škole. Nicméně, vyučil jsem se jako spojový mechanik a do vojny pracoval u tehdejších Báňských strojíren na montážích. Pak mě povolali soudruzi do zbraně a já musel.
Na vojně mě zastihla Sametová revoluce a pak taky možnost z vojny utéct. V roce 1990 jsem podepsal, že mám nepřekonatelný odpor ke zbrani a pustili mě na tzv. civilní službu. A tady byl asi významný milník v mém životě, protože jsem nastoupil na operační sály ORL oddělení jako sanitář a "čuchnul" si ke zdravotnictví i z "druhé strany". Jenže i civilka skončila a mi se nechtělo z toho sterilního prostředí zpět do provozu, ve špíně tahat kabely, montovat v mrazu i vedru různé elektrotechnické věci a navíc moje tehdejší profese neměla budoucnost. Jednou jsem šel kolem stojící sanitky, kde šofér kouřil a čekal na doktora, až se vrátí z návštěvy pacienta. Zeptal jsem se, jak to u nich chodí a bylo mi odpovězeno: "Nechoď sem, to je strašné!" A tak jsem šel. A začal jako řidič dvanáctsettrojky.


Vozil jsem babičky a dědečky na kontroly, maminy k porodům, zlomené nohy a rozbité hlavy z hospod. Sám. Jenže pak se mi naskytla příležitost a přijali mě na klasickou "zdrávku" na obor Všeobecná sestra. Vystudoval jsem tedy večerní školu (ano, i Hujera jsme měli) a protože jsem pak měl zdravotní problémy a nemohl jako řidič dál fungovat (hlavně nosit lidi), přijal mě šéf jako prvního chlapa - sestru v historii ostravské záchranky na Rychlou lékařskou pomoc. Od roku 2000 tak pracuji jako zdravotní sestra, dnes však pod zařazením zdravotnický záchranář. A protože se máme celoživotně vzdělávat, ani mě neminulo další studium.
Před dvěma lety jsem v Bratislavě promoval s titulem Bc., mám tedy vzdělání potřebné pro mou profesi, ale ty maminy k porodům, zlomené nohy a rozbité hlavy z hospod vozím dál. Jen s tím rozdílem, že už ne jako řidič dvanáctsettrojky, ale rychlou.

3.) Na vzdělání jsem se chtěl právě zeptat, ale odpověděl jsi mi sám. :) Pamatuji, že na pražské záchrance, se jezdilo studovat do Brna. Škola trvala cca 600hod. a dotyčný se poté stal Zdravotnickým záchranářem. V současné době, se tato specializace přímo studuje na zdravotnických školách. Po dosažení titulu Bc., nelákalo tě nastoupit v nemocnici, jako třeba vrchní sestra? Nebo máš raději akci?
To máš asi na mysli 600 hodinový kurz pro řidiče vozidel rychlé záchranné služby, který platí i dnes. V současné době je podmínkou pro řidiče RZP/RLP maturita plus tento kurs. Více řidič - záchranář mít nemusí. Jiná problematika je u nelékařských pracovníků - zdravotních sester a zdravotnických záchranářů v oboru urgentní medicíny a přednemocniční neodkladné péče, kdy tento pracovník musí mít vzdělání buď na úrovni klasické zdravotnické školy plus specializační studium ARO-JIP a/nebo vyšší, tzn. Bc. a Mgr. titul v oboru urgentní medicíny. Bez tohoto vzdělání nemůže v této oblasti pracovat. Navíc pro nás je vrchností vymyšlen program celoživotního vzdělávání, který spíše zatěžuje, než aby byl pro nás v této podobě užitečný. Bohužel se i v tomto systému vymýšlelo vymyšlené a zdaleka není ideální výsledná koncepce, kterou nakonec naše ministerstvo aplikovalo do praxe.
Co se týká mého studia, využil jsem příležitosti, dostal se na Slovenskou zdravotnickou univerzitu v Bratislavě a tam získal potřebné vzdělání za cenu dojíždění a placení školného. V Ostravě sice takový obor na Ostravské univerzitě je také, ale v tu dobu byl pouze formou denního studia a to bych časově nezvládl. Nicméně, podařilo se a můžu svou práci dělat dál.
Do nemocnice mě ale nic netáhne, jsem zvyklý pracovat s lidmi v terénu, mám rád tu pestrost zásahů. Člověk se mnohdy dostane do míst, kam by se jinak nikdy nedostal, do nevšedních situací, které se vryjí do paměti a práce je hned tak nějak více zajímavá, než stále stejné prostory na oddělení či urgentním příjmu. Samozřejmě pomineme-li neadekvátní výjezdy našich posádek k "pacientům", kteří spíše systém zneužívají a zatěžují. Těch je, bohužel, nemalé procento.
A pracovat jako staniční či dokonce vrchní sestra? Ne, děkuji. To přenechám jinými, ambiciózním kolegům.

4.) Z dob Dr. Jandery, ze seriálu Sanitka, si mnoho lidí myslí, že zdravotnického záchranáře (saniťáka, lapiducha, atd.) může dělat každý, kdo se umí prát (viz. role Zdeňka Srstky, v roli saniťáka). :) Ale když to popisuješ, jaké vzdělání, kurzy, školení musí člověk absolvovat, tak to není žádná pr... legrace. Učaroval tě v dětství seriál Sanitka Jiřího Dietla? Těšíš se na jeho pokračování, které vznikalo za přispění členů ZZS Hl.m.Praha. A když už jsme nakousli toho Srstku, už ses popral?
No jasně, Sanitka. Odmyslíme-li si politický podtext některých scén, libí se mi i teď, po téměř 30 letech. Na seriál jsme se dívali spolu s mamkou, prožívali osudy postav spolu. Bylo mi 14, když měl premiéru. Dnes u něj na maminku vzpomínám.
Teď jsem v téhle profesi já a na nové díly se těším. Jak jsem už psal, stihl jsem si "užít" i volantu "dvanáctsettrojky" která byla ikonou té doby a pod pojmem "sanitka" se vybavila právě ona. Takže jako bych se tam viděl. A protože je to už 20 let, co jsem za ten volant sedl poprvé, vím z vlastních zážitků, jak se situace od těch "starých časů" dodnes vyvíjela, a jsem zvědavý, jak to tvůrci nových dílů zvládli natočit.
Mám kolegu - spolužáka ze studií -  na ZZSHMP, jehož táta se v původním seriálu taky objevil jako neherec, pracovník tehdejší záchranky, takže nejen nové podání Sanitky 2 má opravdové aktéry na scéně. A jsem zvědavý, zda tam neuvidím moje kolegy a kamarády, kteří na pražské záchrance pracují.
Mimochodem, těším se také proto, že je natáčena za jejich odborného poradenství a nebude to paskvil typu Chicago Hope apod., u kterých se vždycky smějeme nad postupy "profesionálů".
Hohóóó, Korejs! Myslím, že bychom i dnes takové Korejse potřebovali, možná více, než by se všem zdálo. Hlavně na nočních službách v pátky a soboty na naší slavné a "fenomenální" Stodolní.
A jestli jsem se popral? Ano, ovšem jednostranně. Dostal jsem i já pěstí od ožralce. To, co se dostane do médií, je jen malá část útoků, a to nejen na nás v terénu, ale i v nemocnicích.

5.) Probrali jsme tvůj profesní život a teď poodhalíme ten soukromý. Takže? Svobodný/ženatý, děti/bez dětí (samozřejmě chceme vědět věk, pohlaví a počet), domácí zvířectvo, atd, atd ... :)
Áha. Tak děvčata, svobodný, bezdětný, mladý, vysoký, atletické postavy, tmavých vlasů... Tak asi ne, že?
No dobrá, tedy popravdě. Ženatý 11 let, 2 děti (dvojčata - kluk a holka) šestileté, 2 trpasličí jezevčice, 2 andulky a nějaké rybičky. Myslím, že 2. Nebo 4? Tedy téměř všechno 2x.

6.) Také pěkný zvěřinec! :) Co záliby, koníčky? Když zbude volná chvíle a nikdo nevyžaduje tvoji pozornost, čím se bavíš?
Obávám se, že na své záliby nemám čas. Ale nadchl mě před lety geocaching, užil jsem si ty chvíle relaxace při hledání kešek, díky čemuž jsem poznal místa, kam bych se nikdy nepodíval, ale poslední dobou mi na tohoto koníčka nezbývá mnoho času. S geocachingem se snoubí i další moje záliba. Moc rád bych cestoval. Sice jsem už byl na několika zajímavých místech naší planety, ale zbývá jich ještě spousta k poznání. Ale všechno bude, věřím tomu.

7.) Hypotetická situace. @jiproch přijedu na návštěvu za @MartinTesar. Kam mě vezmeš podívat? Jaké zajímavé místo v okolí stojí za návštěvu? Poprosím dopředu, ne na Stodolní! :)
Na Stodolní bych Tě vzal taky, ale v noci z pátku na sobotu v sanitce. Měl bys zážitek, co stojí za to. :-)
Ale pár míst v Ostravě určitě stojí za návštěvu:
Hornické muzeum Landek, možnost sfárat do dolu a podívat se, jak se pracovalo uhlokopům, pak nedaleko Důl Michal. Jsou to zajímavé výpravy do minulosti.
Dolní oblast Vítkovic, zajímavá industriální procházka po místech, kde se kdysi dřelo u vysokých pecí.
ZOOlogická zahrada, slůně Rashmi a celkově její atmosféra, moc rád tam chodím s dětmi.
Halda Ema. Nejvyšší místo v Ostravě, za hezkého počasí výhled po okolí a za čistého vzduchu lze dohlédnout i na Jeseníky a dokonce Tatry, příjemná procházka po místech, kde se kdysi těžce pracovalo.
Komenského sady a věž Nové radnice. V sadech hezká procházka a na věži zase pěkný výhled na Ostravu. Dokonce může být návštěvník Ostravy dost překvapený, jaká je černá Ostrava zelená.
Polanský lužní les, nádherný relax nedaleko shonu a šumu "velko"města.
Zdaleka to není vše, máme tady spoustu míst, kam se dá vyrazit. A taky není daleko do Beskyd.

8.) Blíží se podzim, čas plískanic a sychravého počasí. Ty, jako profesionál, který se neustále pohybuje mezi nemocnými, střídá teplá a studená místa, musíš dbát o své zdraví. Jak se připravuješ na příchod zimy? Studené sprchy, sport, vitamíny? Poraď nám nějaký fígl, jak na přicházející počasí vyzrát, přečkat zimní čas a těšit se na jaro.
Přiznám se, že nějak extra více o své zdraví nedbám, ale ani nebývám více marod. Většinou při přechodu teplého a chladného počasí, tzn. na jaře a na podzim, to si vytvořím protilátky a pak s nima bojuju proti chorobám a jiným vetřelcům další půlrok. Je pravda, že střídání teplot je mnohdy i několik desítek stupňů, ale jde to.
Fígl na udržení zdraví v zimním počasí, ale nehledejte v Blesku či podobném škváru, stačilo by se malinko otužit, baštit ovoce a aspoň trochu se hýbat.

9.) Nejaktuálnější informace posledních dní - Martin Tesař si pořídil Galaxy SIII! První dojmy po vybalení? Spokojenost, zklamání?
SGS 3 jsem chtěl rozbalit ve stylu unboxingu iPhonu, natočit se, jak u toho vzdychám a dělám Uaaau, Džíííízis, Ou maj Gááád... Ale nakonec jsem si jen vyfotil rozbalené miminko. Po pár chvílích nejistoty jsem si s mazlíkem porozuměl a navázal jistý intimní vztah, který trvá a trvat nějakou dobu bude. Líbí. Jsem spokojen.

10.) Úspěšně jsme se prokousali na konec našeho rozhovoru. :) Děkuji, že jsi přijal pozvání k 10 otázek pro ... a zde je poslední otázka. Je něco, co bys nám chtěl o sobě říct a na co jsem se nezeptal?
Když mi tohle někdo řekne, nenapadne mě vůbec nic, co bych o sobě měl říct. Myslel jsem, že to věkem přejde, ale Tvou otázkou se mi to opět potvrdilo.
Nicméně, mám rád dobré jídlo a pití, jsem srašný bordelář, ale na druhou stranu puntičkář, cholerik s velmi krátkou dobou návratu ke klidu, ale co nenávidím je lidská blbost a vych... však víme, bohužel je to jako bojovat proti větrným mlýnům, takže se snažím nastolit si jistý vnitřní klid a hlupáky nechat jejich osudu.
Nu což, dokonáno jest. Více odpovědí snad někdy někde u kávičky či pivka, věřím, že se s mnoha lidmi z Twitteru setkám osobně. Takže nashledanou a díky za pozvání do Tvého projektu "10 otázek pro..."

Předchozí rozhovory zde.

1.10.12

10 otázek pro ... @IvoGerda

Když někomu řeknete, že v sociálních sítí preferujete Twitter, kouká na vás, jako byste byli, přinejmenším, z Marsu. Přeci jen, Twitter v ČR stále nedosahuje popularity FB, i když již prošel počeštěním. Mnoho lidí si také myslí, že Twitter používá pouze omezená skupina lidí kolem IT a všeho, co lze zařadit do kategorie výpočetní technika. Ale mezi uživateli této soc. sítě se najdou i „obyčejní“ lidé. Jako třeba můj dnešní host.


1.) Ahoj, vítám tě u 10 otázek pro ..., děkuji, že jsi přijal pozvání a hned tě poprosím, aby ses představil čtenářům. :)
Ahoj díky za pozvání a snad tímto rozhovorem někoho nepohorším. Jmenuji se Ivo Gerda a pomaličku už tady na tom světě zakončuji čtvrtou desetiletku. Vychovávám dvě děti. Zaměstnání mám to, které jsem chtěl od malička, takže dělám šoféra. Prošel jsem nákladní i autobusovou dopravu. Mezinárodní dopravu jsem už pověsil na hřebík,protože jak dneska nevidím kostel začínám být nervózní a rád spím ve své posteli. Někdy mě to však přepadne a povozil bych se. :)
Moje koníčky jsou metalová hudba. Hudba, ta je dneska trochu na druhé koleji, protože jsem se nějak zakonzervoval v 80tých letech, ale občas si poslechnu i nove kapely. Nejlepší relax je pustit bigbít, natáhnout nohy, anebo se zavřít do kamionu se spoustou CD a uhánět krajinou. Mám rád sport (pasivně), hlavně fotbal a hokej (Zbrojovka, Kometa). Zajímám se o PC, internet a poslední dobou hlavně telefony. Nejsem odborník, jen nadšený uživatel, protože tomu vážně nerozumím.
Propadl jsem sociálním sítím jako je Twitter a Google +. Ale spíš tam čtu než, že bych tvořil nějaký obsah. Když člověk sedí sám v autě, tak si nějak ten čas musí krátit.

2.) Drobátko jsi mi vzal vítr z plachet, ale nevadí. :) V současné době jsi řidičem autobusu. Zájezdového nebo linkového? Popřípadě, v jakém městě se s tebou mohou čtenáři povozit?
Posledních 6let už jezdím jen linku na vnitru v úžasném systému IDS JMK (vesnická MHD). Kde jezdím a kde jsem ke spatření, tak na to odpovím celkem těžkou otázkou. Ve kterém městě je hrad Špilberk? Více méně se tedy „motám“ kolem Špilasu.

2a.) Pracoval jsi jako řidič MKD (mezinárodní kamionová doprava). Co bylo impulsem, nebo proč ses rozhodl toto opustit a jít řídit autobus? V autobusu si kdekdo neustále stěžuje, že je horko, zima, jak to s námi řidič jede? Nechybí ti ten klid, kdy máš naloženo, zavřeš vrata, vlezeš do kabiny, uděláš si pohodlí, zasuneš CD do přehrávače a jedeš a jedeš a jedeš ...?
Abych se přiznal, tak nejsem čistokrevný kamioňák. Dva roky po vojně jsemjezdil s Boženou (Avia) asi tři měsíce. Pak jsem šel na rok jezdit s Volvem (solo) a to už jsem si připadal jak velkej kluk, jenže jsem chtěl poznat svět a tak jsem přešel na autobus. Přes sezonu jsem jezdil na mezinárodní s busem a mimo sezonu linku. Když firma přikoupila k autobusům i kamiony, tak jsem začal vypomáhat na kamionce. Pomáhat na kamionce jsem začal hlavně, abych si odpočinul od lidí a užil jízdu (SCANIA TOPLINE byla velký lákadlo). V dnešním provoze a buzeraci na silnici, ale není šoférům MKD co závidět.
Před pár rokama jsem všeho nechal a jezdím jen kolem kostela. Na lidi v buse si zvykneš „jedním uchem tam a druhým ven“.

3.) Jsi o něco málo starší než já, takže dětský kreslený seriál Nu pogodi, ti není neznámý. Při rozhovoru s tebou se mi vybavuje díl, kdy zajíc s vlkem jedou autobusem a zajíc si z vlka udělá štípátko na jízdenky. Pak ho přivře do dveří a vlk běží vedle autobusu. Znáš nějaké podobné situace z reálného života?
Naštěstí nic podobného neznám, protože táhnout někoho za sebou by byl pěknej průser. Pokud se ptáš na veselé historky z natáčení, tak těch tam moc není nebo vyplynou ze situace. To, že ti někdo poblije půl autobusu, zase tak sranda není, když to musíš uklízet. Jinak seriál Nu pogodi znám a hned si jdu najít DVD a pustím si pár dílů. Jen škoda, že chtějí zakázat první série, kdy vlk kouřil. To jsem trochu odbočil. Na nic extra si nevzpomínám.

3a.) Nemyslel jsem hned, jestli se ti stala taková nepříjemnost, ale právě na nějakou veselou příhodu "z natáčení". ;) Na druhou stranu je dobře, že člověk o takových věcech jen slyší vyprávět, než by je sám prožil. A když jsme u těch kreslených seriálů, jaké jsou tvoje oblíbené?
Z kreslených snad jen Simpsonovi a potom české večerníčky. Bob a Bobek a Maxipes Fík, to je klasika. Co se týká seriálů tak radši sitcom (Kutil Tim) než krimi a scifi. Co nesnáším, tak jsou sto a více dílné seriály na TV Nova a Prima a všechny možné kriminálky(Miami, Las Vegas a pod.)

4.) Co se ti první vybaví, když řeknu Twitter, Google+ a Facebook?
Ty mi dáváš zabrat. Když slyším Twitter tak mě napadne válka Android vs. WP případně iOS. Ty boje OS na Twitteru mě baví, ale nesmí se urážet uživatelé. Google+ = zajímaví lidé, co tvoří zajímavý obsah. Zajímaví lidé jsou i na Twitteru, ale na G+ se o nich dozvíš přece jen víc. Hlavně spousta lidí se mi kryje v obou sítích.
Facebook mi nedal vůbec nic a tak jsem ho v zimě zrušil. Nějak mi tam neseděla ta konverzace. Nevím proč, ale na G+ a Twitteru jsem našel hned okruh lidi, co mi mají co říct a to jsem na Facebooku neměl..

4a.) Sleduješ stejné lidi na Twitteru i Google+?
Není to 100% , ale jo, sleduji lidi tam i tam. Na G+ je ten obsah přece jen trochu obsáhlejší.

5.) Ještě se vrátím k době prázdnin, dovolených. Cestuješ na dovolenou autobusem? Takové to, profesionální postižení prací. :) Jak jsi trávil letošní dovolenou?
Dovolenou jsem trávil doma a podnikal menší výlety do okolí a bylo to fajn. Co se týká cestování autobusem, tak dálkovou jízdu překousnu, ale jízdě veřejnou dopravou se vyhýbám, jak můžu. Jezdit autobusem jako cestující fakt nemusím.

6.) Končí první měsíc školního roku. Co děti (tvoje) a škola? A jaké jsou děti (cestující) z pohledu řidiče autobusu?
U mých dětí se můžu akorát modlit, že už to nějak dokopou. Holka bude na jaře maturovat a kluk je v sedmé. No, a to už nejde moc tvarovat. Děti jako cestující pouze v počtu 1-2 kusy na autobus, vše  navíc  je špatný. :-) O speciálních školních spojích ani nebudu mluvit. :-)

7.) Prázdniny za námi, Vánoce před námi. O co si napíšeš Ježíškovi?
Manželka mi dovolila koupit Nexus 7, ale prý ho budu mít už i k vánocům. :-) Rychlostí s jakou to uvádí na trh, to možná bude opravdu akorát na ty Vánoce. Takže už si o nic psát nebudu. Kdybych mohl, tak bych si přál od Ježíška Sony Xperia T.

8.) Dnes o půlnoci (28.9.) se začíná prodávat v ČR iPhone5. Je nějaké zařízení, kvůli kterému by sis šel stoupnout o půlnoci do fronty, abys byl mezi prvními majiteli?
Dokud se nezačne prodávat zdraví, tak nehrozí, abych někde stál. Ani to moc nepochopím, proč lidi stojí frontu na věc jako je telefon.

9.) Nexus 7 je Android. Telefon také používáš s OS Android. Ale co PC/notebook? Jaký OS preferuješ?
Na PC a notebooku používám Windows (teď mám všude Windows 7). Přes všechny řeči, jak je Windows na h****o, tak přece jenom má vše co uživatel potřebuje. Jednou jsem zkoušel Ubuntu, ale nemohl jsem si zvyknout. Takže jsem taková normální šedivá myš.

10.) A je tady poslední otázka. Nejprve bych ti rád poděkoval, že jsi našel odvahu a čas na 10 otázek pro ... a teď už jen - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říct a na co jsem se nezeptal?
Nemáš za co děkovat. Spíš přemýšlím, čím jsem si zasloužil tvoji pozornost, že obětuješ čas psaním o mne. Prásknout na sebe už nechci nic, protože mě nic nenapadá. Jinak dík a ahoj na síti. Snad jen ať se lidi chovají k sobě líp. :)

Předchozí rozhovory zde.