motto: "bez háčků a bez čárek, je mobilní pisálek"

5.11.12

10 otázek pro ... @tomashak

Obdivuji lidi, kteří jsou ochotni kvůli studiu, nebo práci, stěhovat se přes půl republiky. Mám rád "štěbetálky", u kterých jsem, po přečtení několika tweetů věděl, že "to je to pravé, ořechové". :) Rád čtu uživatele, jejichž tweety mě baví, dovím se něco zajímavého a nemusí to vůbec souviset s IT oblastí. I když v ní pracují. Mám rád lidi, kteří berou život pozitivně, mají radost z toho co mají, ale snaží se rozdávat i kolem sebe. To všechno se daří mému dnešnímu hostu.


1.) Ahoj, děkuji, že jsi přijal pozvání a vítám tě u 10 otázek pro ... Nejprve tě poprosím, představ se čtenářům.
Ahoj, předně bych chtěl poděkovat za pozvání do série 10 otázek pro ... Je to zajímavý pocit zúčastnit se něčeho, co jsem do téhle doby pouze četl. Jinak tedy zpátky ke mně. Jmenuju se Tomáš Hák a je tomu už něco přes 28let , co jsem se přesně na MDŽ ve znamení ryb narodil v Jihlavě. Odtud také pocházím a prožil jsem zde největší část svého dosavadního života. Asi 6 let jsem pak pracoval / studoval v Brně a před 3 roky jsem pracovně přesídlil do Prahy, kde se tak různě potuluju dodnes. Z koníčků bych možná jmenoval kolo, hudbu téměř v jakékoli formě a poslední době i Twitter. Sbírám různé citáty a moudra, na které různě narazím. Kromě rozinek mi chutná skoro vše.

2.) Co jsi vystudoval a co je náplní tvé práce?
Jelikož jsem se už od mala motal kolem počítačů a elektroniky, bavilo mě si hrát s DOSem, Pascalem, tak když jsem se v patnácti rozhodoval co dál, tak průmyslovka byla jasná volba. A tenhle směr jsem si držel i dále, kdy se mojí alma mater stala Fakulta elektrotechniky na VUT v Brně, tlačil jsem se hodně k programování, ale čistokrevný "ajťák" nejsem.  Už při studiu jsem si přivydělával u softwarové firmy v Brně. Po škole jsem začal pracovat pro firmu LMC, kde pracuji dodnes. Dalo by se říct, že mojí prací je hledat chyby jiných, zabývám se automatickými testy webové aplikace. Práce mě baví, to je asi nejdůležitější, člověk se tu dostane k mnoha věcem a nenudím se tu.

3.) Je těžké vyměnit Brno za Prahu? Ať už v profesním, nebo soukromém životě? Přeci jen, jsou to obě velkoměsta. :)
Těžké určitě ne. Jen si člověk musí zvyknout na trochu více aut, lidí, nepořádku a pochybných individuí. Každé z těch měst má své pro a proti. Mám teď aspoň nadhled v té pražsko-brněnské válce. :-) Důležitější jsou pro mne lidi, které poznám a potkám, proto je ta výměna v soukromém životě náročnější. V Brně zůstala spousta kamarádů, které už tak často vidět nemůžu. Ale to už je život.

4.) Přestěhovat hudbu, není v dnešní "cloud" době problém, ale co kolo? Vzal jsi ho s sebou? A už jsi našel pro sebe vhodné lokality k ježdění?
Tak i s kolem to nebylo složitý. První dva roky v létě jsem si nechtěl tahat auto do Prahy, tak docela dobře posloužil vlak (i když z Jihlavy není téměř přímé spojení a přestupovat s kolem není nic příjemného).
Vhodných lokalit tu je spousta, oproti Vysočině tu jsou rovinky, takže se ani tolik neutahám. Problémem je centrum a také neohleduplnost všech, co se po ulicích pohybují. Cyklisti si myslí, že můžou všechno, bruslaři jezdí 3 vedle sebe, řidiči aut nenechají dostatečný prostor, když už musím s kolem na silnici. Takže vždy jde o to nějak tohle přetrpět, než se dostanu někam dál. Naštěstí tam to většinou stojí za to, podél Vltavy na Mělník, nebo dolů směr Slapy. Pak třeba Karlštejn apod. V létě jsem plánoval jezdit do práce na kole, ale nemám na to nervy, tak jsem po pár pokusech od toho upustil. Praha samotná pro cyklisty není moc vhodná.

5.) Blíží se zima, co zimní radovánky? Lyže, snowboard, hory?
Popravdě, zima je krásná, ale zimní sporty jdou většinou mimo mě. Lyžovat v podstatě neumím. sníh mám rád když padá a když křupe pod botou. Jakmile začne klouzat, tak je to horší. :-) Takže co to jde, tak třeba ještě vytáhnu kolo, ale přes zimu venku nesportuju. Je aspoň více času na to, co běžně nestíhám, přečíst knížky, co bych rád přečetl, trochu experimentovat s Androidem a Linuxem a případně tu a tam napsat nějaký ten článek, udělat si pořádek na počítači (někdy i okolo něj :-) ) apod. Také se blíží Vánoce, takže nejvyšší čas začít vymýšlet dárky, aby to člověk nesháněl na poslední chvíli. Nemám moc rád ta narvané obchodní centra a plné ulice lidí, kteří se vydali
houfně na nákupy. Takže se tomu snažím vyhýbat.

6.) Ano, za dva měsíce je po Vánocích. Rok letí jako splašený. Vím, že to je asi ještě brzy, ale už sis trochu bilancoval letošní rok? Poměr úspěch/prohra?
To mi povídej, jako by to bylo včera, co jsem začal pracovat tady v Praze. Já moc nějaké bilancování nedělám, stejně jako si nerad dávám předsevzetí na Nový rok, už jenom proto, že je stejně poruším a mám pak zbytečně výčitky. :-) Ale když už jsem dostal tu otázku, tak letošní (a nejen ten) bych bral jako úspěch a neměnil bych. Možná je to i tím, že jsem optimista, ale jsem spokojený po všech stránkách. Jak v práci (která mě stále baví) tak v osobním životě. Dokonce jsem překonal svojí vrozenou lenost a našel si i čas na knížky a po delším čase si i zkusit zahrát na klavír (i když jsem toho hodně zapomněl). Svůj díl má i twitter, kde jsem potkal pár lidí, které osobně neznám, ale jejich názory se mi líbí a rád si s nimi těch 140znaků vyměním.

7.) Plánuješ, usadit se v Praze "natrvalo", nebo se po čase chystáš zpět do Brna, Jihlavy?
Nad touhle otázkou přemýšlím už asi tak od té doby, co jsem pracovně opustil Brno. Když jsem začal v Praze, tak jsem si stále říkal, že to je jen dočasně, než pomine ta "krize" a že si potom najdu nějakou práci v Jihlavě a tam zůstanu. Ale pomyslné jazýčky vah se kloní čím dál více směrem k našemu hlavnímu městu. Práci, jako mám zde, v Jihlavě asi neseženu, a je spousta dalších důvodů, proč to v Praze začínám vidět "natrvalo". :-) Každopádně do Jihlavy a na Vysočinu se vždycky budu těšit, je to balzám na nervy přijít tam na náměstí a skoro nikoho nevidět, neprodírat se davem lidí, nebo se tlačit v metru.

8.) Kouknul jsem na tvoje stránky a udělám na tebe tytyty, chce to trochu aktualizace! :) Ale zeptám se na něco jiného, v souvislosti s ikonou LinkedIn. Považuješ tuto službu za sociální síť nebo web s pracovní "silou", příležitostí?
Já vím, nejsi jediný, kdo na mne dělá tytyty, kvůli stránkám. Spousta lidí mě na to upozorňuje. Přes léto jsem se k tomu moc nedostal, někdy chyběla energie, někdy soustředění a klid. Každopádně bych v tom chtěl pokračovat, pár věcí mám rozepsaných, tak se jen dokopat a dopsat to. Ohledně LinkedIn, tak si myslím, že je to taková kombinace obou. Je to současně příležitost hledat/nabízet práci, většinou mě i lidé z různých personálek zde našli a zkoušeli oslovit. A také to je pro mě sociální síť s kontakty na kolegy, které jinde nemám. Na LinkedIn mám ale vyplněn profil a jinak aktivní tam moc nejsem. Časově bych to nestíhal. Takže to beru pouze takový doplněk. Stejně jako Facebook používám čistě na chat s kamarády, kteří už třeba ani jinde nekomunikují, což je škoda. Když můžu, daleko raději používám mail.

8a.) Používáš ještě starý, dobrý, dopisní papír a pero? Tzv. text psaný vlastní rukou? Mám pocit, že mladší generace už ani nebude vědět, Co to je? :-O
Je pravda, že dřív jsem těch dopisů psal víc a že teď už toho zdaleka tolik nenapíšu, ale pár dopisů a pohledů za rok pořád pošlu. Aspoň si trochu procvičím rukopis a nezakrním. Vyhnu se pak těm trapným chvílím, když bych někde něco musel psát a najednou si vzpomínal, jak se píše třeba velké psací L a nebo K apod. :-)
Přijde mi škoda, že dnešní doba nepřeje klasickému dopisování, nebo aspoň těm mailům. To když člověk dostane odpověď tak ví, že ten na druhé stráně si musel udělat na to chvíli času a věnovat se tomu to napsat. To že mladší generace nebude vědět, co to dopis je, bych bral jen jako logický důsledek toho, že se všude používají počítače a internet je na každém rohu. Proč dlouho psát dopis, lepit obálku a pak ještě někde shánět 10Kč známku, aby to pak za 2 dny někam dorazilo. Stačí kliknout na IM a napíšou to během chvilky. Ale nechtěl bych dělat kázání, že za našich mladých let to bejvalo všechno lepší. ;-) To možná až budu v papučích krmit holuby v parku. :-)

9.) Nahlédli jsme do minulosti a teď se podíváme do budoucnosti. Jak si představuješ, že bude probíhat komunikace mezi lidmi, za cca 10-20 let. Nebo vůbec, jak bude v té době, podle tebe, vypadat svět? :)
Vždycky bylo úsměvné vidět nebo číst, jak si třeba v 70. letech představovali naší současnost a asi stejně úsměvné budou naše představy.
Myslím si, že většina komunikace v té době už bude postavena na bázi internetu, ať už volání, či textové zprávy. Bylo by fajn mít třeba malé sluchátko s mikrofonem a pak říct "Počítači, napiš Karlovi, že na pivo dorazím později". Možná už bude možnost 3D holografické projekce apod., nevím. Každopádně doufám, že se i takový obyčejný mail bude stále používat, byla by ho škoda. Prostě komunikace se bude podobat té současné, jen být offline bude více a více obtížnější.
No a jak bude vypadat svět? Nejsem žádný vizionář, ani nějaký jasnovidec (někdy bych dodal bohužel). Mě bude v té době necelých padesát, snad už druhé desetiletí budu šťastně ženat, předpokládám, že většina vlasů už začne šedivět a s trochou štěstí snad i budu mít v čem bydlet a co jíst.
Jinak můžu jen doufat, že se lidi začnou soustředit na ty důležité věci a přestanou se hnát za malichernostma a taky se někdy zastaví a budou přemýšlet. Každá doba má to svoje. Ta naše má svoje pro i proti a stejně to tak bude i za 20let.

10.) Všechno jednou končí, i náš rozhovor je u konce. Děkuji, že jsi přijal pozvání a poslední otázka zní - Je něco, co bys nám chtěl o sobě říct a na co jsem se nezeptal?
I já děkuju, za pozvání do tohoto seriálu.
Co říci závěrem? Možná to, že jsem rád, že podobné počiny na netu vůbec vznikají, že lidi, jako ty, najdou tu energii a věnujou se něčemu podobnému. Díky tomu lze poznat po síti další lidi, se kterýma si lze třeba dobře rozumět.
A co říct o sobě? ... Myslím, že to důležité jsem už napsal. Jsem vesměs spokojený, lehce flegmatický, myslím, že ale otevřený, baví mě spousta věci. Ale to by bylo na delší psaní.
Doufám, že jsem tvé čtenáře nenudil, a že si třeba někdy najdou cestu ke mně na twitter. Zajímavých lidí není nikdy dost. Mějte se fajn a díky všem za pozornost.

Předchozí rozhovory zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat